Vernisáž Horšovský Týn - Václav Sika

Dámy a pánové, vážení hosté, milí přátelé, těší mě, že se s vámi všemi mohu dnes vidět u příležitosti výstavy dvou výtvarnic, které se setkávají na dnešní výstavě poprvé.

Paní Jana Krausová již prezentovala své práce na řadě výstav v různých galeriích české republiky i v zahraničí. O to víc nás těší, že přijala pozvání do Horšovského Týna.

Její tvorba by se dala rozčlenit do několika výtvarných kategorií, neboť se zabývá kresbou, malbou ale také keramikou. Poslední zmíněná výtvarná technika je z technologického hlediska nejobtížnější. Umělkyně pracuje s hlínou, kterou si musí připravit a upravit, dále musí disponovat keramickou pecí a v neposlední řadě musí ovládat také zákonitosti vyplývající z použití glazur. To vše ovšem ještě neznamená, že má výtvarnice zaručen kvalitní výsledek práce. Všichni keramici vědí, že v peci se může přihodit cokoli od roztržení a popraskání uměleckého díla, po jeho celkovou destrukci. Jana Krausová je zkušenou umělkyní, takže máme možnost vidět její zajímavou tvorbu. Z tohoto důvodu jsou keramické reliéfy zpracovány citlivě se smyslem pro detail. Tematicky jsou obvykle zaměřeny na přímořskou krajinu s rozličnou exotickou florou, jako jsou opuncie, kaktusy, cypřiše a pinie. Na druhém tematickém pólu se nacházejí ptáci a jiná fauna. Koloryt je velmi kultivovaný převládají hlavně valéry hnědi, žluti, okru a sieny.

Velmi rád musím zmínit také užitkovou část tvory Jany Krausové, ať už se jedná o nápadité vázy, lampy, dózy a podobně. Valná většina jejích keramických užitkových předmětů by se však ve výtvarném umění mohla nazvat objekty, neboť užitková stránka není na první pohled patrná a velmi silně na nás působí svým uměleckým výtvarným zpracováním. U práce s hlínou vždy musí zaznít hluboký zážitek, nejedná se o pouhé sklouznutí pohledem, ale o citlivou práci s námětem, vrstvením hlíny a v neposlední řadě i s kolorytem.

Další nezanedbatelnou částí tvorby autorky jsou obrazy, tedy malba. Může se jednat o různé techniky. Převládají figurální kompozice doplněné obvykle zvířecí stafáží, tedy koněm. Výtvarně svěží krajiny opět z přímořské oblasti, ale i zadumané stromy stojící opodál luk popřípadě vodních ploch, jsou malovány většinou akvarelem. Jedná se o velmi náročnou techniku, neboť umělkyně je limitována časem potřebným k zaschnutí vody, kterou se barva ředí. Není možno zde experimentovat, ale je nutné předem vše pečlivě připravit. V neposlední řadě se Jana Krausová zabývá zátiším, ale také portrétní tvorbou. Z výše uvedeného je patrné, že její práce je neobyčejně košatá, kultivovaně výtvarně zpracovaná a hlavně nápaditá. To rozhodně není málo, protože se vší pravděpodobností zaujme většinu diváků.

Naproti tomu, druhá dnešní vystavující Patricie Císlerová je studentkou plzeňské fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity a nalézá se na počátku své výtvarné cesty. Již nyní mohu konstatovat, že svůj talent může opřít o získávané zkušenosti ze studií a zároveň je dále posunout k prohloubení své osobité práce. Zabývá se širokým spektrem výtvarných technik od malby, kresby, grafiky, knižní vazby k fotografii.

Zmínil bych posledně jmenovanou tématiku. Autorka se zabývá street fotografií, kde zachycuje ten nejobyčejnější všední život obyvatel měst, jednak v České republice, ale také v zahraničí. Její snímky neotřelým způsobem uvádí diváka do drobných dějů, které běžně známe, ale nemáme obvykle čas si jich všimnout.

Ve svých obrazech, tedy v malbě, pracuje hutnou barvou v pestrém koloritu žlutí, modří, hnědí, zelení a červení. Její zaujetí prací se projevuje expresivní zkratkou barevnou i tvarovou. Zaznamenává krajinu se stromy, figurální kompozice, ale také maluje portréty. S figurou i portrétem zachází úmyslně tak, že nás, diváky, její práce nenechávají klidnými, klade nám otázky a mnohdy obrazně nastavuje zrcadlo, abychom se nad sebou a děním kolem nás mohli zamyslet. Vedle toho její kresby jsou pečlivě výtvarně provedené s důrazem na proporce i detail. Linka uhlem i tužkou zaznamenává portrétované mladé i staré lidi v naléhavých výrazech i postojích. Mohl bych zmiňovat i další techniky, jako ilustrace, knižní vazba a hlavně grafika. Vybrala si ke své tvorbě a svému výtvarnému vyjádření jen klasické grafické techniky. Domnívám se však, že hovořit o všem není třeba, neboť okolnosti nasvědčují tomu, že se s výtvarnou tvorbou nadané autorky nesetkáváme naposled, a že si vše budeme moci připomenout při některé její samostatné výstavě. Na závěr mi dovolte popřát, jak paní Janě Krausové, tak slečně Patricii Císlerové mnoho dalších tvůrčích nápadů, trpělivosti, zajímavých obrazů a keramiky. Děkuji vám všem za pozornost a zároveň vám přeji při prohlídce výstavy jen ty nejkrásnější umělecké zážitky.